Sámská země sobů za polární září nad Altou

Náhorní plošina, která se zvedá za Altou, je jádrem sámské země sobů v Norsku. Výlet za polární září tě vezme na její okraj, ale ne k nikomu domů ani ke stádu. Tahle stránka vysvětluje, co plošina znamená pro lidi, kteří na ní žijí, a co ti našich pět výletů může a nemůže ukázat.

Čí je tahle plošina

Sámové jsou původní obyvatelé dalekého severu a jejich domovina zasahuje do severního Norska a Švédska, Finska i ruského poloostrova Kola. Ze všech čtyř zemí má nejvíc Sámů Norsko.

V Norsku se za srdce této země obvykle považuje Finnmarksvidda. Široká zvlněná plošina jižně a východně od Alty zahrnuje obě města, kde je sámština pro mnoho lidí běžným jazykem, a zimní pastviny, které drží stáda naživu.

Když tedy za noci s polární září jedeš nahoru na viddu (norsky plošina), vstupuješ do krajiny, která slouží k obživě. Sněžné stopy a ploty, které ve tmě míjíš, často patří k něčímu živobytí.

Chov sobů jako moderní práce

Chov sobů je ve Finnmarku podnikání, které vedou rodiny a které používají sněžné skútry a obojky s GPS stejně samozřejmě jako zemědělec traktor. V Norsku je ze zákona z velké části vyhrazený lidem sámského původu.

Roční rytmus se řídí pastvou. Stáda tráví zimu na plošině, kde si pod sněhem vyhrabávají lišejník, a na letní měsíce se stěhují k pobřeží a na ostrovy.

Kvůli tomuto putování můžeš potkat soby na silnicích kolem Alty, někdy ve skupinách. Zvířata mají majitele a označené uši, divoká nejsou. Pastevec si všimne, když je auto nebo skupina turistů vyruší.

Vír zelené polární záře za ojíněnými břízovými větvemi na tmavomodré noční obloze u Alty

Kautokeino a Karasjok

Dvě hlavní sámská města na plošině jsou Kautokeino jižně od Alty a Karasjok na jihovýchodě. Obě leží pár hodin jízdy od Alty přes otevřenou, řídce zalesněnou krajinu.

V Karasjoku sídlí norský Sámský parlament, volený orgán, který za Sámy mluví v otázkách jako jazyk nebo využívání půdy. Kautokeino je známé velkým podílem pasteveckých rodin a sámským uměním a řemeslem.

Ani jedno město neleží na trase žádného výletu za polární září z našeho seznamu. Jestli je chceš vidět, naplánuj si zvláštní den s vlastním autem a před cestou si přečti naše poznámky o zimních silnicích kolem Alty.

Řeka Alta a práva Sámů

Samotná Alta má v moderních sámských dějinách své místo. Zhruba v letech 1979 až 1981 vyvolaly plány na vodní přehradu na řece Altě velké protesty sámských aktivistů spolu s ekologickými skupinami. Patřily k nim hladovky i demonstrace v Oslu.

Přehrada nakonec vznikla v menší podobě, přesto se konflikt obecně považuje za zlom. Historici ho často spojují s pozdějším uznáním práv Sámů v Norsku, včetně založení Sámského parlamentu.

Co ti naše výlety ze sámského života ukážou

Naše výlety jsou především výpravy za polární září a žádný z nich není kulturní návštěvou. Sámský život do večera záměrně vnáší jen výlet minibusem v malé skupině s Alta Adventure, od ~229 €, jehož nabídka uvádí, že průvodci vyprávějí o sámské kultuře a chovu sobů.

Tyhle příběhy zaznívají mezi zastávkami, vedle vyprávění o době kamenné a druhé světové válce. Ber je jako sečtělého místního průvodce, který vyplňuje cestu, ne jako sámského hostitele, který mluví za vlastní komunitu.

Příběhy plošiny mezi zastávkami

Až 13 hostů v minibusu, který jede za nejjasnější oblohou a půjčuje teplé kombinézy a boty. Cestou průvodce vypráví o chovu sobů a sámské kultuře. Na GetYourGuide má 4,6 ze 150+ recenzí, ale děti mladší 12 let nebere.

Jízda na sněžném skútru s Æventyr stoupá po staré poštovní cestě k Beskardes na okraji plošiny, takže uvidíš samotnou krajinu. Náš průvodce proč se obloha nad Finnmarksviddou vyjasňuje tu trasu vysvětluje a popisuje, jak krajina vypadá v noci.

Ostatní tři výlety zůstávají níž v údolí řeky nebo na pobřeží. Táborák u Karlsøy a ohništní dům u Flatmoen můžou připomínat večer v lavvu, ale ani jedna nabídka je nepředstavuje jako sámský zážitek.

Pokud chceš potkat pasteveckou rodinu

Řečeno na rovinu, žádný výlet z našeho seznamu nenavštíví sámskou rodinu ani sobí tábor. Na žádném z nich nebudeš krmit soby, sedět v rodinném lavvu (sámském stanu) ani slyšet joik (tradiční sámský zpěv) od toho, komu patří.

Pokud tě do Finnmarku táhne právě tohle, hledej specializovaný sámský zážitek, nejlépe takový, který Sámové vlastní a vedou, a zarezervuj si ho jako samostatný výlet. Lépe se k tomu hodí denní návštěvy, protože zvířata i lidi pak dobře vidíš.

Při porovnávání nabídek si přečti, kdo podnik vede a jak nabídka popisuje své hostitele. Rodina, která pase soby a přijímá návštěvy, to obvykle řekne jasně, a právě tahle varianta posílá tvoje peníze lidem, jejichž kulturu jsi přijel poznat.

Návštěva s respektem

Na plošině hodně zmůže pár zvyků. Než někoho vyfotíš, zeptej se, hlavně když má na sobě tradiční oděv, který mnoho Sámů nosí na oslavy a do kostela, ne kvůli návštěvníkům.

  • Drž si odstup od pasoucích se stád a nikdy soby kvůli fotce nehoň
  • Když uvidíš soby u silnice, výrazně zpomal a nech je odejít samotné
  • Ber joik jako osobní píseň, ne jako vystoupení, které můžeš bez zeptání natáčet
  • Kde to jde, kupuj výrobky od sámských řemeslníků, ne suvenýrové napodobeniny

Nic z toho nevyžaduje zvláštní znalosti, jen zdvořilost, jakou bys projevil na kterékoli farmě. Pokud chceš spojit kulturní den s nocí za polární září, naše stránka o temných měsících ve Finnmarku popisuje roční období.

Jak spojit obojí do jednoho pobytu

Nejjednodušší plán je výlet za polární září první večer v Altě a kulturní návštěva některý z dalších dnů. Zůstane ti tak volná noc pro případ, že první pokus pokazí mraky, jak vysvětluje náš průvodce zataženými nocemi nad Altou.

Rodiny by si měly před rezervací kteréhokoli z obou typů výletů ověřit věkové limity, protože výlet minibusem nebere nikoho mladšího 12 let. Naše stránka o výletech za polární září s dětmi pravidla vypisuje a kolik stojí výlety za polární září z Alty ti pomůže rozpočítat dva výlety.

Na viddě

Otázky k sámské kultuře a výletům

Navštíví některý z těchto výletů za polární září sámskou rodinu nebo sobí tábor?

Ne. Žádný z pěti výletů na našem seznamu nenavštíví pasteveckou rodinu ani sobí tábor. Průvodci Alta Adventure cestou vyprávějí o sámské kultuře a chovu sobů, ale blíž se žádný z nich nedostane.

Uvidím na výletu za polární září z Alty soby?

Možná, ale nikdo to slíbit nemůže. Stáda se v zimě pasou na plošině a občas stojí u silnic, takže kolem některých můžeš ve tmě projet. Žádná nabídka návštěvu sobů nezahrnuje.

Jak daleko jsou Kautokeino a Karasjok od Alty?

Obě města leží pár hodin jízdy od Alty přes plošinu. Kautokeino je na jihu a Karasjok na jihovýchodě. Žádný výlet za polární září z našeho seznamu tam nejede, takže si naplánuj zvláštní den s vlastním autem.

Co byl spor o Altu?

Zhruba v letech 1979 až 1981 vedly plány na přehradu na řece Altě k velkým protestům sámských aktivistů a ekologických skupin. Přehrada vznikla v menší podobě, ale spor se obecně považuje za zlom pro práva Sámů v Norsku.

Můžu fotit Sámy, které potkám?

Nejdřív se zeptej, jako kdekoli jinde. Mnoho Sámů nosí tradiční oděv na oslavy a do kostela, ne kvůli návštěvníkům. Zdvořilá otázka bývá vítaná. Drž si odstup od stád a nikdy soby nehoň.